Technický vývoj rybářských navijáků

Rybářské navijáky jsou v rybaření nepostradatelnou součástí rybářských prutů. Jedná se v podstatě o mechanické, které se používá jednak v tahu, pozvolném lovu nebo také jako regulátor napětí vlasce. Je to určitý vodič, jímž pohyb úlovku regulujeme.  Ve své nejjednodušší formě se skládá z cívky a připojené ruční kliky. Ve větších formách se můžeme s navijáky setkat jako s tažným zařízením nákladních vozidel či výtahů. Cívka rybářských navijáků se v rybářském slangu nazývá též jako buben. Složitější typy navijáků, nejen tedy rybářských navijáků, mohou být doplněny o elektrické, hydraulické, pneumatické či spalovacích jednotky. U některých typů rybářských navijáků se můžeme setkat také elektromagnetickou brzdou anebo mechanickou brzdou, jako jsou ráčny a západky. Ty brání odvíjení, pokud západka je zatažena. Nejstarší zmínka o rybářských navijácích pochází již z dávných dob, avšak o mechanismu navijáku se dovídáme již z období perských válek, jež se odehrály stovky let před naším letopočtem. Jejich zmínku nalezneme v díle umělce, jež se jmenoval Herodotus Helicarnassus. V literárním odkaze jsou navijáky popisovány jako nástroje, jež slouží k utažení lan pro zvedací most zvaný Hellespont. Další zmínka pochází z období čtvrtého století před naším letopočtem, kde byly navijáky použity u kladek pro výtahy. O toto architektonické využití se postaral sám velký Aristoteles. O prvních zmínkách rybářských prutů se však setkáváme mnohem dříve, stejně jako návnadách a podobných rybářských potřebách. Ostatní potřeby, jako stojan na pruty, jsou spíše moderním produktem.

This entry was posted in Tipy na nákupy. Bookmark the permalink.