Historie západního kalendáře

Starý egyptský kalendář v chrámu Karnak

Počátky kalendáře
V dávných dobách lidé vypočítávali čas tím, že sledovali období světla a tmy, které se neustále střídají. Sluneční dny
se považují za prvotní formu kalendáře. Druhý základní typ kalendáře je libovolný kalendář, který byl vytvořen na základě opakovaného počítání počtu dní,
a to buď směrem k nekonečnu, nebo v cyklu.
Nicméně, zde je několik problémů.
Za prvé, zemědělci raných civilizací nemohli za použití libovolného kalendáře přesně zjistit dobu, kdy zasadit svou úrodu, protože doba výsadby je úzce spojena s obdobími,
a libovolný kalendář nebyl založen na délce ročních období. Proto lidé začali pozorovat kudy prochází sluneční svit přes zvolený pevný bod a tato praxe byla předzvěstí slunečního kalendáře. V dávných dobách se také využívaly kalendáře, které byly založeny na měsíčních a hvězdných cyklech.

Starý historický kalendář
Jeden z prvních skutečně vědeckých kalendářů byl egyptský kalendář. Podle tohoto kalendáře byl rok složený ze 12 měsíců a každý měsíc měl přesně 30 dnů. Měsíce byly dále rozděleny do tří týdnů, přičemž každý týden trval 10 dnů. Později byl z babylónského kalendáře vyvinut lunární kalendář. Léta v tomto kalendáři byly tvořeny 12 lunárními měsíci. Nový měsíc se započal vždy při objevení nového srpku měsíce.
Řekové používali kalendář, který byl velmi podobný babylonskému kalendáři, ale také měli jiné kalendáře, jako je demokratický státní kalendář s libovolnými 10 měsíci a zemědělský kalendář. První římský kalendář vytvořil Romulus, a měl 10 měsíců v roce, přičemž každý měsíc trval 30 nebo 31 dnů. Římané měli několik kalendářů, a nejpozoruhodnější z nich byl juliánský kalendář. Jiný typ časného kalendáře byl židovský kalendář – každý sedmý den byl nazýván Sabbath.

Gregoriánská konverze
V roce 1582 papež Řehoř XIII rozhodl, že by mělo dojít ke změně juliánského kalendáře. Gregoriánský kalendář byl teoretický kalendář, a byl vytvořen z velmi přesných výpočtů jarními body. Juliánský kalendář byl založen na předpokladu, že doba mezi jarními body
je 365 ¼ dní, ale ve skutečnosti to je přibližně o 11 minut méně. Jako takový gregoriánský kalendář měl tři přestupné dny, které byly odstraněny za 400 roků. Také byly provedeny změny lunárního cyklu, který pomáhal při výpočtu Velikonoc.
Mnohé evropské země nepřijaly gregoriánský kalendář a to především kvůli protestantskéreformě, která v té době byla. Přesto se ve 20. století stal běžným kalendářem v Evropě a dnes je to nejrozšířenější kalendář na světě.

This entry was posted in Tipy na nákupy. Bookmark the permalink.